Glukosamin sulfát
Sociologové již dávno dokumentovali skutečnost, že lidé po celém
světě konzumovali zvířecí chrupavku po celá staletí i tisíciletí.
V některých kulturách (například v Číně) se kosti a chrupavka
přidávají do polévky dodnes, v dalších kulturách se kosti dokonce
žvýkají (pozorovatelné i u mnoha zvířat, včetně psů).
Biosociologové donedávna nedokázali vysvětlit příčinu a význam
tohoto chování. Domnívali se, že kosti poskytují hlavně pouze
minerály, především vápník. Pak se zjistilo, že chrupavka pokud
se konzumuje ve stravě, pomůže s výstavbou nové vlastní
chrupavky. Poté byla snaha vyvinout rychle a co nejdokonaleji
absorbovatelnou formu, či jeho náhradu, která by pomohla lidem
s kloubními problémy. Tak se dopracovali vědci ke glukosamin
sulfátu.
Jedná se o určitou biologickou chemikálii, modifikaci cukru, o
tzv. aminocukr* tj. amino-monosacharid ( v organismu se vytváří
z fruktosa-6- fosfátu jako glukosamin-6-fosfát, přičemž donorem
aminoskupiny je glutamin (Mayes (7)). Hodně zjednodušeně je to
kombinace monosacharidu s aminokyselinou. Na rozdíl od jiných
forem sacharidů v organizmu je složkou takových uhlohydrátů,
které se začleňují do struktury tělních tkání, takže se jako
zdroj energie moc nevyužívají. Glukosamin je takto zapojen do
tvorby nehtů, šlach, kůže, očí, kostí, vazů a srdečních chlopní.
Hraje rovněž důležitou roli v sekreci slizu trávicího, dýchacího
a močového ústrojí.
V kostní chrupavce a v synoviální tekutině je přirozeně se
vyskytující substancí. Protože naše klouby jsou vystaveny pořád
určitému zatížení a časem se opotřebovávají, tak aminocukry
potřebujeme stále. S věkem klesá schopnost organismu tvořit
dostatečné množstvý glukosamin sulfátu, což může být příčinou
různých bolestí až dysfunkcí. Proto není žádným překvapením, že
glukosamin je důležitým faktorem při prevenci vývoje
osteoartritídy. Nedávné biochemické a farmakologické studie
potvrdily, že důležitou funkcí glukosaminu je normalizace
metabolizmu chrupavky, inhibice její degradace a stimulace
syntézy, aby narušená funkce mohla být obnovena, takže glukosamin
sulfát povzbudí tvorbu chrupavky, (i synoviální výrobu
hyaluronové kyseliny) a ovlivní základní příčinu její degenerace.
Glukosamin začal být populárním, předepisovaným a používaným
prostředkem v boji proti artritídě hlavně po úspěšné knize
Dr.Jasona Theodosakise, The Arthritis Cure (Léčba artritídy),
St.Martin´s, 1997.
Glukosamin je k dispozici jako doplněk výživy formou glukosamin
sulfátu. Doplňkově přijímaný glukosamin může být prospěšný při
astmatu, bursitidě, kandidóze, potravních alergiích, osteoporóze,
alergiích dýchací soustavy, zánětech šlach, zánětu pochvy a
různých kožních potížích. (Příbuznou látkou je N –
acetylglukosamin (NAG), dostupný rovněž jako potravní doplněk.)
Glukosamin sulfát lékaři doporučují ve více indikačních
skupinách, jako antirevmatikum, antiflogistikum a antiuratikum.
Hlavně se uplatňuje při terapii osteoartrózy nosných kloubů (při
symptomatické léčbě bolesti a zlepšuje funkce u lehké až středně
těžké koxartrózy a gonartrózy), páteře, drobných kloubů rukou
(především iniciální, nepříliš pokročilé formě těchto chorob)..
Preklinické studie ukázali, že glukosamin sulfát upravuje funkci
chondrocytů: stimuluje v nich syntézu proteoglykanů* * , má
protizánětlivé účinky nezávislé na inhibici cyklooxygenázy. Jeho
protizánětlivý účinek spočívá v inhibici tvorby volných
kyslíkových radikálů (nadbytek volných radikálů poškozuje buněčné
membrány), v inhibici tvorby proteolytických enzymů a v ovlivnění
lyzosomálních enzymů v leukocytech. Klinické studie ukázali
symptomatické ovlivnění projevů osteoartrózy při dlouhodobé
aplikaci, projevující se zmírněním bolesti a zlepšením kloubní
funkce. Některé radioizotopové studie provedené na zvířetech
prokazují jeho vychytávání z krevního oběhu též do kloubní
chrupavky. Chrání kloubní chrupavku před poškozením způsobeným
dexamethasonem, NSA, IL-1 a TNFa .
Mindell doporučuje glukosamin při terapii syndromu karpálního
tunelu.(8) Poukazuje na několik studií srovnávajících účinek
glukosaminu s nesteroidníma antiflogistikama (například:
acetaminophen, ibuprofen, aspirin), kde skupiny užívající NAF se
během 14 dnů vždy rychleji zlepšili, ale po měsíci začala u nich
mizet účinnost. Ovšem začali se objevovat vedlejší účinky jako
bolesti žaludku, zažívací obtíže. (Každým rokem v USA zemře
minimálně dvacet tisíc lidí na následky užívání nesteroidních
antiflogistik u kterých se už nepoužívaly tyto léky na dočasnou
úlevu, ale staly se návykovým artiklem. U stovek tisíc ostatních
se vedlejší účinky projeví krvácením z vředů, poškozením jater a
nekteří skončí kvůli poškození ledvin na dialýze. Přesto, dle
současné medicíny pro třicet miliónů Američanů nadále u
osteoartritídy je preferovanou léčbou dlouhodobé použití
krátkodobého léku (NAF) pro terapii bolesti. Nesteroidní
antiflogistika neléčí osteoartritické posškození kloubů. Mnoho
z nich , včetně aspirinu urychlí zhoršení a zastaví růst
chrupavky.) (13)
Glukosaminové soubory od 4 do 8 týdnů (někdy až za půl roku)
ukázali vysokou míru úlevy od bolesti, kloubní citlivosti a otoku
(úleva po glukosaminu není okamžitá !, ale je konečnou cenou
vyčkávání). V jedné studii se elektronmikroskopová kontrola před
a po ukázala pokračování artritídy u placeba a ibuprofenu, a
značnou regeneraci chrupavky v glukosaminové skupině. (15) Žádný
pacient z glukosaminových skupin neoznámil významnější vedlejší
účinky. Mindell doporučuje při osteoartritídě, bursitídě,
kloubních bolestech nebo otoků užívání 500 mg glukosaminu třikrát
denně osm týdnů a pak snižování dávek k jedné udržovací (500 mg).
(8)
V ojedinělých případech při užívání byly popsány žaludeční obtíže
(pálení žáhy, nauzea) a bolesti, plynatost, zácpa, průjem,
výjimečně vypadávání vlasů, alergické kožní reakce a poruchy
vidění. Je potřeba upozornit na možnost interakce při současném
užívání tetracyklinů a penicilinu V.
Na trhu existuje řada přípravků s glukosaminem. I když všechny
jsou užitečné, objevuje se řada diskusí, které jsou účinnější.
Domníváme se na základě zhruba dvaceti, na lidech provedených
studií, že z dostupných nutraceutik glukosamin sulfát je
pravděpodobně nejúčinnější a nejlepší pro terapii osteoartritídy.
Vstřebává se rychle a snadno. Laboratorní zkoušky prokázaly téměř
98 % vstřebatelnost (protože jeho molekuly jsou malé a
jednoduché, tak mají snadný průnik do chrupavky). V dnešní době
už se vyskytuje téměř všude i v prodejnách zdravé výživy.
Většinou se stabilizuje s chloridem sodným nebo chloridem
draselným. Použití KCl jako stabilizátora vzhledem k přemíře
sodíku v naší stravě je výhodnější.
Glukosamin hydrochlorid (dlouhá léta používaný ve veterinární
medicíně) se jevil také úspěšným u hojení chrupavky při pokusech
na zvířetech. Je to nejlevnější varianta.
Dalším druhem je N-acetyl glukosamin, který ovšem se nejevil tak
účinným jako jeho dva konkurenti. Zda perorálně přijímaný
glukosamin je stejně účinný jako ten který se tvoří v těle, je
zatím pořád předmětem diskusí (hlavně, jestli tělo dokáže využít
stejné množství, kolik je schopno vstřebat přes střevní stěnu).
U kteréhokoliv přípravku většinou jsou doporučené dávky, třikrát
denně 500 mg. To je bezpečná dávka, prostá jakýchkoliv vedlejších
účinků. Někteří terapeuti dávají i dávky kolem 3,000 mg denně
(9), dokonce i větší. Výhodná je kombinace s chondroitin
sulfátem, niacinamidem (B3 vitamín) – 3 krát denně 1,000 mg pouze
pod lékařským dohledem, S-adenosylmethioninem (forma
aminokyseliny, methioninu) rybím olejem, hovězí či žraločí
chrupavkou a antioxidanty.
Glukosamin, jako doplněk se může bezpečně kombinovat s tradičními
bolest zmírňujícími léky, jako jsou acetaminophen a aspirin. Co
se týče lékových interakcí, tak při současném užívání diuretik,
dle rad ošetřujícího lékaře pravděpodobně bude potřeba zvýšit
dávky močopudného léku. Jinak další interakce nejsou známé.
Buďme opatrní při vybírání přípravku. Dr.Theodosakis mezi
zkoumanými asi 100 preparáty našel mnoha nekvalitních, kteří
neobsahovali to, či tolik, co deklaroval jejich štítek.
Preventivní užívání (proti osteoartritídě) se může doporučit u
ohrožených lidí již nad čtyřicet let. Dávky, dvakrát denně 500 mg
(až 750 – 1,000 mg) mohou mít zpožďovací účinek u této nemoci,
který dříve či později se na nějakém stupni u každého z nás ve
stáří objeví. U vymknutého kotníku, natažení šlach a bolestí zad
se doporučuje dávka dva - třikrát denně 500 ( - 1,000) mg.
Doporučuje se také příjem vyšších dávek první 2-3 týdny, pak
snížení na třikrát 500 mg denně (či dvakrát 750 mg denně). U
syndromu karpálního tunelu a svalových bolestech se doporučuje
třikrát denně 500 mg. Nejjistější je vyzkoušet si vlastní
dávkování.
Při dávkování glukosaminu bychom měli vycházet z tělesné
hmotnosti, kde doporučenou dávkou na 45 kg je 900 mg. Jestliže
vaše váha je vyšší než 90 kg, či užíváte diuretika, měli byste
konzultovat dávkování léku s vašim ošetřujícím lékařem.
Nedávná ,velmi publikovaná tři roky trvající Belgická studie s
212 lidmi, kteří trpěly osteoarthritídou (pod vedením Jean-Yves
Reginstera, M.D., Ph.D., z University of Liege in Belgium)
potvrdila již známou věc. Glukosamin zpomalil progresy
osteoarthritídy kolena. Ve dvojitém slepém pokusu polovina
dobrovolníků užívalo 1,500 mg glukosamin sulfátu denně, druhá
polovina přijímala neaktivní substanci. V průběhu tří let pomocí
RTG snímků vědci měřily velikost kloubních štěrbin. U lidí
z glukosaminové skupiny nepozorovali další zužování (kloubní
štěrbiny vypadaly jako na začátku studie) a objevilo se u nich
zhruba 20 procentní zlepšení, u placebo skupiny došlo ke zhoršení
přibližně o 8 procent.. Symptomy stanovovali pomocí stupnice
s rozsahem od mírných k průměrným potížím.
* Aminocukry jsou důležitými složkami glykoproteinů, některých
glykosfingolipidů (např. gangliosidů) a glykosaminoglykanů.
* * Proteoglykany, jako součást tzv. základní substance jsou
sdruženy se strukturními elementy tkání jako jsou kost, elastin,
kolagen. Jejich schopnost vázat velké množství vody a zaujímat
značný prostor, čímž působí jako výplně nebo mazivo pro jiné
struktury, je vyvolána velkým množstvím –OH skupin a zápornými
náboji molekul, které odpudivými silami udržují sacharidové
řetězce od sebe vzdáleny. Příkladem je chondroitinsulfát (Mayes
(7)).
Literatura:
Chondroitinsulfát
Chondroitinsulfát* je hlavním komponentem mezibuněčné hmoty
chrupavky (je složen z opakujících se řetězců molekul
mukopolysacharidů) a má charakteristickou význačnou schopnost
vázat ve tkáni vodu. (Je 250 krát větší než glukosamin sulfát
(proto má horší, 13 % vstřebatelnost).) Zabezpečuje tím
mechanické a elastické vlastnosti chrupavky, totiž ji dodává
pevnost a tvar. Nalézá se i v meziobratlových ploténkách a na
mnoha dalších místech v našem těle* * , mimochodem i v stěně cév
a močového měchýře (kde plní bariérovou funkci). Aby chrupavka
byla zdravá a držela se jeho integrita, to vyžaduje vodu pro
mazání a výživu formou proteoglykanů (viskózní mazadlo nalézající
se v pojivových tkáních), kteří drží vodu a kolagen na místě.
Glukosamin pomáhá při tvorbě proteoglykanů. V chrupavce se
nacházející sít chondroitinsulfátu, jako magnet přitahuje
tekutinu do proteoglonových molekul a dovoluje se jim pohybovat
přes chrupavku.. Tato tekutina je důležitá ze dvou důvodů: chová
se jako porézní tlumič nárazů a umožňuje výživu chrupavky. Bez
této tekutiny se stává chrupavka podvyživenou, suchou, tenkou a
křehkou. Je to velice důležitá funkce v tkáni, kde nejsou cévy. I
následkem stárnutí se snižuje obsah vody v chrupavce, což
způsobuje potíže v pohyblivosti kloubů. Akutní úraz, artritída,
podvýživa a řada dalších příčin mohou nepříznivě ovlivnit
integritu a funkci chrupavky. Při artrotických degenerativních
procesech a s věkem* * * dochází mj. ke snižování obsahu
chondroitinsulfátu v chrupavce. Chondroitin sulfát inhibuje
aktivitu enzymů poškozujících chrupavku, chrání starou chrupavku
před dalším nebo předčasným selháním, a stimuluje biosyntézu nové
(zlepšuje mechanicko-elastické vlastnosti).
Vyrábí se buď synteticky, nebo se extrahuje z kravské či žraločí
chrupavky. Protože kvalita a koncentrace chondroitinu v kravských
a žraločích produktech je měnlivý, raději vybírejte synteticky
vyráběné preparáty.
Podává se v indikačních skupinách, jako antirevmatikum,
antiflogistikum, antiuratikum nejčastěji u degenerativních
onemocnění kloubů, zejména u gonartrózy (artróza kolenního
kloubu), koxartrózi (artróza kyčelního kloubu) a artróze drobných
kloubů prstů ruky. U nemocných s gonartrózou a koxartrózou byli
dosud v literatuře nejčastěji zařazováni nemocní ve II. a III.
stadiu onemocnění podle Kellgrena. Méně vhodní jsou pacienti
s velmi pokročilým stadiem onemocnění. Kontraindikován je u
přecitlivělosti na chondroitinsulfát, u dětí. Relativně
v těhotenství a při kojení.
V průběhu léčby chondroitinsulfátem se snižuje bolest, zlepšuje
se kloubní pohyblivost a sníží se tak spotřeba analgetik. V jedné
studii kde bylo zařazeno 200 lidí, se ve skupině užívajích
chondroitinsulfát se výrazně projevili protizánětlivé účinky,
dobrá kloubní pohyblivost u postižených kolenních a loketních
kloubů, bez vedlejších účinků standardní artritické terapie. (8)
Lidé se dnou také nacházejí úlevu po jeho požití, protože je
schopen snižovat hladinu kyseliny močové a přináší úlevu od
bolestí. (9)
Chondroitin sulfát je schopen také povzbudit metabolizmus lipidů,
snižuje hladinu cholesterolu (10, 17), snižuje riziko vzniku
krevních sraženin, tvorbu plaků v cévách, takže se uplatňuje i
v prevenci arteriosklerózy (pokusy na zvířatech i studie u lidí)
a zlepšuje cirkulaci (prevence náhlé srdeční slabosti u lidí
trpících aterosklerózou). (18,19,20) Bylo zjištěno zlepší hojení
operačních jizev po pokrytí s koncentrovaným chondroitin
sulfátem. Určité zvířecí experimenty naznačují význam
chondroitinsulfátu v prevenci nádorových onemocnění (11), zatímco
další laboratorní, využití u HIV pozitivních.(12)
Zajímavý výzkum proběhl ohledně využití chondroitin sulfátu
v nosních průchodech při prevenci chrápání. Vědci zjistili ve
dvojitém slepém pokusu, že u lidí, kde se aplikoval chondroitin
sulfát, se snížilo množství času chrápání o jednu třetinu. (21)
Žádná další studia se s tímto problémem nezabývala.
Dalším oblastem využití, je terapie a prevence oxalátové
urolythiázy.(22) V této oblasti zatím jsou kladné „zkumavkové"
výsledky u lidí rozporuplné. (23)
Po podání 800 mg se u člověka přípravek vstřebává do systémového
krevního oběhu, maximální střední plazmatická koncentrace jsou
asi 2,7 mg/l, eliminační poločas je asi 8,5 hodiny. Obvykle se
snáší dobře a jen v ojedinělých případech se mohou objevit
trávicí potíže (tlak až bolesti v žaludku, pálení žáhy, nucení na
zvracení), které obvykle nebývají důvodem k přerušení léčby.
Alergické reakce jsou sporadické.
U artritídy a krevních dyslipidémií se doporučují denní dávky
mezi 250 mg až 1 gramu. Když se používá v kombinaci
s glukosaminem při terapii arthritídy, tak většinou tvoří jeho
množství 60 – 80 % z nasazené dávky glukosaminu. Jsou popisovány
i případy, kdy pod lékařským dohledem užité i 10 gramové denní
dávky po dobu šesti let zůstaly bez zaznamenání vedlejších
účinků. (7) I toto poukazuje na nespornou bezpečnost využité této
substance. Nad 10 gramů se může objevit nauzea.
Při současném užívání léků ovlivňujících krevní srážlivost (např.
i aspirin) se doporučuje opatrnost a konzultace s ošetřujícím
lékařem. Molekulové uspořádání chondroitinu totiž je podobné
heparinu a mohlo by to být příčinou potenciálního krvácení.
U aterosklerózy se v pokusech užívali i dávky: dvakrát denně 5
gramů s jídlem, kde po snížení klesly dávky na třikrát denně 500
mg, po dobu několika měsíců. Předtím, než by se kdokoliv odhodlal
vyzkoušet podobné kůry, určitě by se měl obrátit na svého
ošetřujícího či jiného lékaře, který má patřičné dietologické
vzdělání.
Některé zdroje uvádějí 400 mg -ové dávky u osteoarthritídy
třikrát denně.
Ke společným vlastnostem glukosaminsulfátu a chondroitinsulfátu
patří:
A, vysoká osteotropnost (po jejich podání je možný jejich průkaz
v chondrocytech).
B, analgetický účinek, který není vázán na útlum syntézy
prostaglandinů (absence nežádoucích účinků typických pro NSA,
např. gastrointestinálních nebo renálních).
C, pravděpodobné zpomalení progrese osteoartrózy.
D, příznivé ovlivnění metabolismu chondrocytů (stimulace jejich
anabolických funkcí a inhibice katabolických funkcí) provázené
příznivým efektem na extracelulární matrix chrupavky.
Hypotéza, že glukosaminsulfát a chondroitinsulfát působí
synergisticky při terapii osteoarthritídy, zatím zůstává
neprokázaná. Ta skutečnost ovšem, že jsou si strukturelně podobný
nám naznačuje, že se činí v tomtéž směru.
V době psaní těchto řádků nebyla známa žádná léková interakce
mezi chondroitinsulfátem a jiným lékem.
* Známe chondroitin-4-sulfát a chondroitin-6-sulfát které jsou
vázány O-glykosidovou vazbou v proteoglykanech, významných
složkách chrupavky. Jeden řetezec sestává z asi 40
disacharidových jednotek a jeho molekulová hmotnost M je asi 20
000. V proteoglykanu z chrupavky je mnoho takových řetězců
navázáno na jeden osový protein, takže vzniklý proteoglykan má
obrovskou molekulovou hmotnost (u proteoglykanu z nosní chrupavky
je to asi 2,5 x 10 na šestou (Murray)).
* * Chondroitinsulfát se vyskytuje v místech kalcifikace
endochondrální kosti. Dále je přítomen uvnitř některých neuronů,
kde může zajišťovat endoskeletální strukturu a napomáhat udržení
jejich tvaru (Murray).
* * * Množství chondroitinsulfátu v chrupavce klesá s věkem,
zatímco množství keratansulfátu a kyseliny hyaluronové se
zvyšuje. Tyto změny mohou přispívat k rozvoji osteoarthrosy.
Literatura:
protože jsme provedli malé grafické změny a zaroveň dost zásadní změny v kódu stránek, je možné, že se vyskytnou drobné problémy v zobrazování. Prosíme o informování o těchto problémech. Děkujeme.