Lidé nebyli stvořeni jako rovina, jako jednodimensionální
objekty. Jistě, my všichni známe ty, jejichž osobnost je stěží
jednodimensionální (ano, včetně sportovců) - sebestředná a
povrchní - ale to není to, o čem chci zde hovořit. Je vždy velké
zklamání vidět potencionálně skvělou postavu sportovce zepředu,
kterýžto skvělý dojem však zmizí okamžitě, jakmile se jeho tělo
otočí z boku.
Bez hloubky a onoho důležitého třetího rozměru svalstva, se
fyzická kondice přesouvá do kategorie outsiderů. Hloubka a hmota
svalové skupiny, která tvoří třetí rozměr, závisí na rozvoji
celého spektra svalů, které působí a obepínají daný kloub - a to
ne pouze při tréninku svalů, které se nacházejí před nebo za
daným kloubem. Nedostatek svalové hloubky můžeme pozorovat na
sportovcích, kteří používají jeden nebo dva cviky na sval, bez
zřetele na biomechaniku kloubu, a na způsobu jakým sval působí na
okolí kloubu.
Vedle estetického hlediska, prostorový aspekt svalového rozvoje
je nezbytný, protože můžeme pohybovat končetinami vždy více než v
jedné rovině. Svaly mohou vykonávat pouze jednu věc a to je
zkrácení (smrštění = flexe, tah na kosti) pokud jsou stimulovány
nervovými impulsy.Toto ovlivňuje způsob pohybu , který je možný u
daného kloubu. Uspořádání sval - kost vede nutně k tomu, že každý
kloub obepíná jedna nebo více skupin velkých svalů, ale mnohé
klouby mají i některé svaly, které vypadají vedle velkých svalů
jako kapka vody, která spadne do velkého rybníku.
Ačkoli kapky deště sami o sobě moc neznamenají, je to přispění k
větší síle rybníka. Takovým způsobem mohou malé svaly, sami o
sobě nepodstatné, pracovat společně s velkými a pomáhat jejich
funkci a kontrolovat pohyb okolo kloubu. Tak jako více kapek
deště zvyšuje sílu rybníku, zvětšující velikost a síla malých
svalů přispívá k lepšímu zpevnění končetin a tím podporuje růst
ostatních svalů, všeobecnou rychlost reakce, reakci a pohyblivost
v rámci daného kloubu. Stejně tak pracuje napínač stehenní
povázky (fascia latae m.). Je to relativně malý sval dolní
končetiny, ale zvětšení této svalové struktury zlepší celkovou
funkci a hloubku svalstva stehen.
Přehled horní laterální stehenní struktury a její funkce
Stále probíhá debata mezi anatomy a kinesiology, jestli napínač
stehenní povázky patří k hýžďovému svalstvu nebo ke svalům přední
strany stehna. Tensor Fascia Latae se nachází na horní straně
stehna, ale je řízen nervy, které řídí dva ze tří hýžďových
svalů. Stejně tak je jeho funkce trochu více podobná svalstvům
horní přední strany stehna (flexe v kyčli) než hýžďovým svalům
(extenze v kyčelním kloubu).

Napínač stehenní povázky je přechodovou formou svalu nebo spíše
připomíná jakoby popruh, kdy jsou jednotlivá svalová vlákna
rovnoběžná, podobně jako u bicepsu. Sval je uložen mezi dvěma
vrstvami šlachy.Teď jen malou odbočku, šlacha by neměla být
zaměňována se svalem. Šlacha je houževnatá vrstva spojovací
tkáně, která se nachází pod kůží a (podkožní tkáň podobně jako
tuk)a obepíná se okolo stehna jako velmi přiléhavá punčocha.
Specializovanou částí, výrazně silnější je iliotibialní dráha. Je
to velmi silný svazek ploché spojovací tkáně, který se připojuje
na tibii právě pod vnější stranu kolena. Fascia lata zajišťuje
svaly zadní strany stehna při jejich kontrakci. Napínač stehenní
povázky je nejvýznamnější ze svalů, které se upínají na tomto
místě.
Základní funkcí svalu tensor fascia latae je ohnout stehno v
kyčelním kloubu, ale také může mediálně rotovat kyčelní kloub při
jeho flexi. Jsou zde jiné a silnější svaly které mohou vykonávat
jak flexi v kyčli tak její rotaci, takže sval tensor fasci latae
působí ve skutečnosti jako pomocný sval ostatním svalům. Sval
Tensor Fascia Latae se nachází jakoby před kyčelním kloubem,
takže nemůže pracovat jako výkonný abductor (táhnout nohu do
strany od těla).
Nicméně je aktivní a silně kontraktilní během abdukce
prostřednictvím gluteus medius (střední sval hýžďový) a minimus
(malý sval hýžďový). Tensor Fascia Latae také táhne (nebo snaží
se táhnout) během izometrické kontrakce) na iliotibiální tract
tensoru fascia lata, přitom podpírá kyčelní kloub a horní část
těla na stehně. Jeho funkcí je také fixovat iliotibiální track
při práci ostatních svalů.
Gluteus maximus - ačkoliv největší část svalových vláken tohoto
svalu tvoří tvar hýždě, nachází se svalová vlákna na zadní části
kyčelního kloubu, tento sval má vztah s vnějším okrajem stehna.
Gluteus maximus je největší a nejmohutnější ze všech kyčelních
svalů. Začíná na horní straně pánevní kosti a připojuje se v
části do iliotibialního svazku fascia lata.
Posílení jednoduchým střídáním kyčelní flexe a abdukce
Z čistě sportovního pohledu, silnější kyčelní flexory jsou
výhodou k lezení pro horolezce, trampy, skokany do výšky, běžce
přes překážky, cyklisty, kteří používají klipsny a samozřejmě
fotbalisty aby jsme vyjmenovali alespoň některé z nich. Jedno z
výhod tohoto cvičení je, že je velmi jednoduché a nevyžaduje
žádné specielní vybavení.

Správné provedení cviku. Toto cvičení může být vykonáno s
popruhem na kotníku, který je připojen na spodní kladku. Pokud
nemáte správný kladkový stroj, lze použít těžkou, (nejčastěji
kovovou) botu nebo závaží na kotníky.
1) pokud je vaše posilovna vybavena spodní kladkou, je třeba
kladku upnout u kotníku, ke kladce je potřeba se postavit bokem.
Pokud začínáte s tréninkem na pravou nohu, vaše levé rameno by
mělo být co nejblíže kladky a lanko kladky by mělo jít předem
před vaším pravým kotníkem. Pokud pohybujete pravou nohou od
těla, tím zároveň zvedáte závaží kladky. Je vhodné postavit se
při tomto cviku na nějakou podložku či kotouč aby kladka nepřišla
do styku s podlahou.
2) Držte tělo ve svislé poloze, přidržujte se například
konstrukce kladky. Pokud používáte pevné závaží nebo železné boty
můžete použít pro oporu například žebřiny.
3) pokud začínáte cvik na pravou nohu, přeneste váhu na levou,
koleno levé nohy by mělo být lehce ohnuté, přičemž druhé by mělo
být napjaté. Napjaté koleno napíná fascia latae muscle, protože
se upíná právě na koleno. (Poněvadž jakmile je koleno částečně
pokrčeno, sval je uvolněn a napjatý sval zlepšuje připravenost a
aktivaci svalu ve srovnání se svalem uvolněným.
4) S napjatým kolenem zvedejte dolní končetinu směrem k hrudníku
(flexe v kyčelním kloubu)
5) V horní poloze vydržte přibližně tři sekundy před zpětným
pohybem končetiny na podlahu. Při zpětném pohybu držte stále
koleno natažené.
6) Další opakování na stejnou končetinu bude abdukce. Budete
zvedat končetinu do strany. Snažte se, aby končetina nešla
dopředu (protože předchozím cvikem byla právě flexe) stejně tak
nezvedejte končetinu příliš dopředu, protože práci tak přebírá
silnější gluteus maximus.
7) Zvedejte končetinu do boku co nejvýše a svažte se několik
okamžiků vydržet v horní pozici a pak pomalu končetinu spouštějte
dolů. Je důležité spouštět končetinu pomalu, je to důležité také
z hlediska bezpečnosti, aby končetina švihem nepodrazila opěrnou
končetinu. Je to také důležité k posílení svalu v poloze kdy je
natažen.
8) Po vykonání 10 až 12 opakování (5 až 8 flexí a abdukcí) můžete
vystřídat končetiny.
Spolupracující svaly a tipy na trénink
Noha napnutá v koleni minimalizuje účast přímé hlavy svalu
stehenního na ohybu kyčle při provádění cviku. Navíc, noha
napjatá v koleni utvoří delší páku a zvyšuje námahu sportovce. Je
- li pro vás cvik na začátku příliš obtížný, snižte odpor a/nebo
zvedejte nohu s ohnutým kolenem. Poté, co si zvyknete, provádějte
cvik s nataženou nohou v koleni.
Jen málo přístrojů na procvičování svalů kyčlí (hip machines)
dovolí střídání flexe a abdukce (odtažení) svalů kyčlí, když je
noha v koleni napnutá Z tohoto důvodu lze doručit kladky nebo
zmíněná volná závaží. Bez ohledu na to, jaký stroj si vyberete
nebo zda cvičíte s nohou napjatou nebo ohnutou, měli byste při
každém opakování zvedat nohu tak vysoko, jak je to jen možné.
Jestli jste cvičili správně, měli byste cítit pálivou bolest v
přední a boční části stehna. Pálivá bolest začne ve svalu
iliopsoas (bedrokyčlostehenní), což pomůže napínači stehenní
povázky při ohnutí. Navíc malý a střední hýžďový sval jsou
aktivní při abdukci stehna a jsou zdrojem pálivé bolesti na boční
straně.
Nicméně silnější stehenní povázka napomůže budování a rozvoji
"třetího rozměru" stehna po každém úspěšném opakování cviku.
Úsilí brzy ponese ovoce , protože slabá boční strana stehna
nabere obrysy a vy uvidíte kopce tam, kde dříve byla jen rovná
silnice. Nejen že se zvětší objem stehna, ale i zesílí a získá
dosud netušenou obratnost. Jen před jedním rizikem bychom vás
chtěli varovat: toto chronické cvičení může způsobit, že vaše
stehna budou rychlejší, větší a silnější. Pozor na to!
Literatura:
Basmajian, J.V., DeLuca, C.J. Muscles Alive. 5th Ed. Baltimore, Williams & Wilkins, 1985, pp. 232-239.
Crowinshield, R.D., Brand, R.A., and Johnson, R.C. Effects of walking velocity and age on hip kinematics and kinetics. Bull. Hosp. Joint Dis. 38, 1977.
Goto, Y., Kumamoto, M. and Okamoto, T. Electromyographic study of the function of the muscles participating in thigh elevation in various planes. Res. J. Phys. Ed. 18:269, 1974.
Gowitzke, B.A. and Milner, M. Scientific Bases of Human Movement. 3rd Ed. Williams & Wilkins, Baltimore, 1988.
Rasch, P.J. Kinesiology and Applied Anatomy. 7th edition. Philadelphia, London. Lea & Febiger, 1989,
Bonaldi, V.M., Chhem, R.K., Drolet, R., Garcia, P., Gallix, B., and Sarazin, L. Iliotibial band friction syndrome: sonographic findings. Journal of Ultrasound in Medicine. 17(4):257-60, 1998.
Gautam, V.K., Anand, S.A. new test for estimating iliotibial band contracture. Journal of Bone & Joint Surgery. British 80(3):474-5, 1998 .
Nishimura, G., Yamato, M., Tamai, K., Takahashi, J., Uetani, M. MR findings in iliotibial band syndrome. Skeletal Radiology. 26(9):533-7, 1997.
Johnson, E.W. The iliotibial band--a malignant structure masquerading as benign. American Journal of Physical Medicine & Rehabilitation. 76(1):1, 1997.
Mondello, M.R., Bramanti, P., Cutroneo, G., Santoro, G., and Di Mauro, D. Immunolocalization of the costameres in human skeletal muscle fibers: confocal scanning laser microscope investigations. Anatomical Record. 245(3):481-7, 1996.
Orchard, J.W., Fricker, P.A., Abud, A.T., and Mason, B.R. Biomechanics of iliotibial band friction syndrome in runners. American Journal of Sports Medicine. 24(3):375-9, 1996.
Winslow, J., Yoder, E. Patellofemoral pain in female ballet dancers: correlation with iliotibial band tightness and tibial external rotation. Journal of Orthopaedic & Sports Physical Therapy. 22(1):18-21, 1995.
Matsumoto, H., Seedhom, B. Tension characteristics of the iliotibial tract and role of its superficial layer. Clinical Orthopaedics & Related Research. (313):253-5, 1995.
Článek původně vyšel v časopise Muscular Development a je
zveřejněn s jejich souhlasem
protože jsme provedli malé grafické změny a zaroveň dost zásadní změny v kódu stránek, je možné, že se vyskytnou drobné problémy v zobrazování. Prosíme o informování o těchto problémech. Děkujeme.