Cvičení v těhotenství (2. závěrečná část)

Fyziologie

Ženy se o cvičení v těhotenství velmi zajímají, protože mají obavy, aby nepoškodily nenarozené dítě, pokud budou trénovat. V některých případech tomu tak i může být. Je však obtížné úspěšně provést dvojitý slepý pokus při cvičení v těhotenství a to z etických důvodů. Nelze dost dobře žádat ženy o účast ve výzkumu, přičemž výsledky nelze dost dobře předvídat. Řada doporučení praktických lékařů má základ v pozorování těhotných vrcholových atletek nebo v pokusech na zvířatech.

Placentární krevní pohyb krve

Cvičení doprovázejí změny v placentárním průtoku krve, i když je nutno poznamenat, že tento jev lze velmi těžko studovat. Placenta je závislá na objemu krve, z čehož vyplývá, že změny v objemu krve mají větší vliv na placentární krevní tok směřující k plodu, než změny v napětí sympatického nervstva, které mění krevní tlak. Děloha s placentou nemají žádný autoregulační vliv na změnu krevního tlaku. Studie kontrolní skupiny těhotných cvičících žen prokázala tachykardii plodu (zvýšený srdeční tep plodu). Podle některých názorů je tato plodová tachykardie znakem vyčerpání plodu a zmenšujícího se placentálního toku krve při cvičení. Jiní říkají, že tok krve placentou se nemění, ale že tok krve těhotnou dělohou se zmenšuje. Jiní výzkumníci věří, že plodová tachykardie je odpovědí na při těhotenství cirkulující katecholaminy. Plodová tachykardie plodu při cvičení budoucí matky může být také výsledkem zvýšení teploty srdce cvičící budoucí matky. Vzhledem k těmto protichůdným názorům se plodová tachykardie nepovažuje za spolehlivý znak vyčerpání plodu u cvičících těhotných žen.

Přehřátí

Při cvičení dochází k přehřátí organismu. Připouští se, že přehřátí organismu může být příčinou abnormálního vývoje u plodu, i když souvislost nebyla plně prokázána. Někteří autoři uvádějí, že přehřátí organismu v důsledku cvičení může způsobit defekt neurální trubice. Ženy, které v těhotenství trpěly horečkami v prvním trimestru porodily více dětí s vrozenými vadami než ženy, které takovými onemocněními netrpěly. Nicméně není zcela jasné, zda vrozené vady dětí mají příčinu v horečce nebo mají toxickou příčinu. Studie provedené na zvířatech prokázaly zvýšení počtu deformací u plodů poté, co došlo k řízenému zvýšení teploty matky. S jistotou lze říci, že dehydratace a přehřátí k nimž došlo v důsledku usilovného cvičení mají vliv na snížení objemu cirkulující krve v mateřském organismu a na pronikání tekutiny do placenty. Pokles objemu cirkulující krve má zřejmě příčinu v přehřátí organismu při cvičení a je spojován s předčasným porodem.

Koordinace

Zvětšující se děloha a změny v umístění těžiště ovlivňují schopnost koordinace, která je zapotřebí při gymnastice, krasobruslení, lyžování, golfu a tenisu. Zvláště žena v druhém a třetím trimestru se musí přizpůsobit změnám. Především je třeba omezit sporty, kde je velké riziko pádu. Uvolnění vazů a zvýšení vmezeřeného objemu tekutin vedou ke ztrátě smyslu pro rovnováhu a koordinace. Všechny tyto změny zřejmě zvyšují riziko poranění vazivových vláken a kostí, např. možnost vyvrtnutí kotníku při pádu.

Poranění

Účast v soutěžních sportech jako jsou basketbal nastoluje otázku rizika poranění. Tyto sporty by měly být provozovány jen při plném porozumění pacientky zranění břicha. Toto případné zranění s sebou nese riziko protržení placenty a předčasného porodu. Rizik by si měly být vědomy zvlášť ženy, které jsou nejméně ve dvacátém měsíci těhotenství, kdy se děloha stává břišním orgánem. Do patnáctého týdne je děloha relativně chráněna pánevní kostní strukturou. Doba mezi patnáctým a dvacátým týdnem těhotenství je obdobím nejednoznačnosti a případnou účast v soutěžních sportech spojenou se zdravotními riziky je třeba konzultovat s lékařem.

Poloha těla

Poloze těla při cvičení se v těhotenství také věnuje pozornost. Když děloha stlačuje spodní vena cava, je třeba se vyhnout cvikům v leže, jako jsou třeba sedy – lehy a bench press. V těle ženy může dojít k poklesu průtoku krve do jiných částí, například do mozku a svalů, což může vést k mdlobám. Účinky vyvolané stlačením se zvětšují poté, co se děloha stane břišním orgánem, tj. po dvacátém týdnu těhotenství.

Výživa

V těhotenství se zvyšuje spotřeba kalorií v prvním a v druhém trimestru přibližně o 150 kilokalorií za den a ve třetím trimestru o 300 kilokalorií za den. I když se všeobecně doporučuje konzumovat více vitamínů a železa, nebyl proveden žádný dvojitý slepý pokus se železem a vitamíny. Vyjímkou je kyselina listová, o níž je známo, že v dávce nejméně 1 mg denně před počátkem těhotenství a v prvním trimestru snižuje riziko výskytu defektu.

Bolesti zad a pánve

Cvičení v těhotenství může bolesti zad a pánve zhoršit. Odhaduje se, že si nejméně 50% těhotných žen na tyto bolesti stěžuje. Cvičením lze také zhoršit případné záněty kloubů. Je možné, že cvičení se zátěží je příčinou či dalším podnětem k rozvolnění kloubů.

Doporučení

V roce 1985 vydala Americká asociace porodníků a gynekologů seznam doporučení, na nichž se porodníci shodli. Doporučení založená na empirickém pozorování radí necvičit déle než 15 minut, tep srdce matky nemá přesáhnout 140 úderů za minutu a teplota těla nemá přesáhnout 38 C. Rady jsou dostatečně bezpečné pro většinu těhotných žen, ale příliš omezující pro sportující ženy.

V roce 1994 asociace vydala jiný dokument, v němž přehodnotila své předchozí závěry v tom smyslu, že „většina žen v těhotenství a šestinedělí může lehce cvičit.“

Platí, že trénované atletky s intenzivním cvičením nemají špatné zkušenosti. V žádném případě se však nedoporučuje přehnaně nárazové cvičení. Studie ministerstva zdravotnictví státu Missouri provedená na 2.828 ženách prokázala, že úroveň fyzické zdatnosti žen a provozování sportovních aktivit v těhotenství nezvyšuje riziko poškození plodu nebo nízké porodní váhy.

Doporučení pro těhotné ženy:

• Dbát na dostatečný přísun tekutin, aby se zabránilo dehydrataci a snížení objemu krve.
• Sportovní oblečení má umožnit větrání.
• Necvičit při horečce.
• Vyhnout se cvikům v leže, zvlášť ve třetím trimestru.
• Upřednostnit cviky o nízké intenzitě jako je jízda na stacionárním bicyklu, plavání, chůze a málo intenzivní aerobic.
• Vyhnout se potápění a horolezectví.
• Zvolit stravu bohatou na sacharidy, aby došlo k nahrazení ztráty glykogenu ze svalů, a tak minimalizovat riziko fetální ketózy.
• Soutěžní týmové sporty lze provozovat do patnáctého týdne těhotenství, pokud se je žena vědoma možného byť neprokázaného rizika potratu z důvodu poranění pánve nebo břicha.
• Nejpozději ve třetím trimestru se vyhnout zvedání vah.

Někteří klienti by vůbec neměli cvičit, třeba lidé, kteří mají slabší srdce, lidé s poruchou srdečních chlopní, u nichž je zvýšené riziko selhání srdce, ti, kteří trpí krvácením dělohy, kýlou nebo ti, jejichž krček není v pořádku. Pak je zde skupina klientů, u nichž je možnost cvičit individuálně zvážit. Jsou to lidé trpící anémií, poruchou štítné žlázy, cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.

Závěrem lze říci, že cvičení v těhotenství je kontroverzní téma. Obecně lze doporučit snížit intenzitu cvičení a tím se vyhnout dehydrataci, nízkému krevnímu tlaku, snížení objemu cirkulující krve a poškození plodu. Čím lépe je žena informována, tím lépe se může rozhodnout, zda a jak do svého denního režimu zavede i tělesná cvičení.

Literatura:

1. JF III, Capeless E: The VO2 max of recreational athletes before and after pregnancy. Med Sci Sports Exerc 1991;23(10):1128-1133
2. Hon EH, Wohlgemuth R: The electronic evaluation of fetal heart rate: the effect of maternal exercise. Am J Obstet Gynecol 1961;81(Feb):361-371
3. Stembera ZK, Hodr J: The "exercise test" as early diagnostic aid for fetal distress, in Horsky J, Stembera ZK (eds): Intrauterine Dangers to the Fetus. New York City, Exerpta Medica Foundation, 1967
4. Pokorny J, Rous J: The effect of mother's work on fetal heart sounds, in Horsky J, Stembera ZK (eds): Intrauterine Dangers to the Fetus. New York City, Exerpta Medica Foundation, 1967
5. Pomerance JJ, Gluck L, Lynch VA: Maternal exercise as a screening test for uteroplacental insufficiency. Obstet Gynecol 1974;44(Sept):383-387
6. Morrow RJ, Ritchie JW, Bull SB: Fetal and maternal hemodynamic responses to exercise in pregnancy assessed by Doppler ultrasonography. Am J Obstet Gynecol 1989;160:138-140
7. Milunsky A, Ulcickas M, Rothman KJ, et al: Maternal heat exposure and neural tube defects. JAMA 1992;268(7):882-885
8. Lynberg MC, Khoury MJ, Lu X, et al: Maternal flu, fever, and the risk of neural tube defects: a population-based case-control study. Am J Epidemiol 1994;140(3):244-255
9. Sellers MJ, Perkins-Cole KJ: Hyperthermia and neural tube defects of the curly-tail mouse. J Craniofac Genet Dev Biol 1987;7(4):321-330